Film „Julie mlčí“ otevírá téma, o kterém se moc nemluví

Zuzana Pšenáková, MSc., sportovní psycholožka, stipendistka Trénujeme s respektem a nyní už také certifikovaná Safeguarding Officerka se zúčastnila debaty na filmovém festivalu Jeden Svět po filmu Julie mlčí, který pojednává o těžkém tématu sexualizovaného násilí ve sportu. Své dojmy a zážitky nám zprostředkovala:

Měla jsem příležitost zúčastnit se diskuse po projekci filmu Julie mlčí na mezinárodním filmovém festivalu Jeden svět v Olomouci. Film vznikl ve spolupráci s tenistkou Naomi Osaka a není jen uměleckým dílem – citlivě poukazuje na zásadní téma ve sportovním prostředí. Sleduje příběh dospívající talentované tenistky, kterou její trenér dlouhodobě sexuálně zneužíval. Jde o problém, který je ve sportu bolestně přítomný, ale často zůstává skrytý – stejně jako v případě filmové Julie.

Sexuální zneužívání ve sportu se nevyskytuje pouze ve formě fyzického násilí. Může mít podobu citové manipulace, „výměnného obchodu“ (například za pozornost, příležitosti nebo uznání), izolace od okolí, nevhodných doteků, komentářů či nepřiměřené kontroly nad soukromím mladého sportovce. Tyto projevy se často odehrávají v prostředí nerovnováhy moci – kdy trenér jako autorita zneužívá důvěru mladého člověka, který mu často věří více než komukoliv jinému.

Důsledky sexuálního zneužívání mohou být dlouhodobé a hluboké – od úzkostí, depresí, poruch příjmu potravy až po ztrátu důvěry v sebe, v druhé lidi i ve sport jako takový. Mnozí sportovci nesou své trauma v tichosti celé roky, často bez jakékoliv pomoci nebo zajištění odpovědnosti pachatele. Často ani nevědí, co je ještě v pořádku a co už ne – a na koho se mohou obrátit.

Diskuse po filmu otevřela důležité otázky: Jak rozpoznat varovné signály? Jak můžeme jako trenéři, psychologové, rodiče nebo organizace vytvořit prostředí, kde je bezpečné sportovat a promluvit? A jak zajistit, aby se systém postavil na stranu oběti, ne pachatele? A především – co je potřeba systémově i lidsky nastavit, abychom jakémukoliv násilí dokázali předcházet?

My mlčet nesmíme. Prevence a ochrana dětí ve sportu začíná v každodenní práci s mládeží – ve způsobu, jak s nimi komunikujeme, v tom, co tolerujeme, a v tom, jaké bezpečné mechanismy pomoci jim vytváříme.

Díky filmům jako Julie mlčí máme příležitost nejen otevřít oči, ale i převzít zodpovědnost. Děkuji organizátorům a Trénujeme s respektem za možnost být součástí diskuse o tak důležitém tématu.