Badmintonový trenér Josef Rubáš očima vlastních svěřenců

Vzpomínáte si na Josefa Rubáše, badmintonového trenéra z našeho seriálu Inspirace? Přinášíme vám pokračování, tentokrát z pohledu jeho svěřenců, českých badmintonových nadějí Petry Maixnerové (19) a Dominika Kopřivy (20). Jak se jim trénuje pod Josefovým vedením a co všechno při tréninku hraje roli? Úspěchy Petry a Dominika hovoří za vše. Inspirujte se!

Petra Maixnerová, reprezentantka ČR, 3.místo z ME v týmové soutěži U17, vítězka mezinárodního turnaje dospělých ve Francii 2024. Petra hraje za BK Meteor Praha, trénuje v Plzni a studuje 4. rokem na všeobecném lyceu.

Dominik Kopřiva, reprezentant ČR, 3. místo na Mistrovství České republiky dospělých ve dvouhře 2023, 3. místo na Mistrovství České republiky dospělých ve čtyřhře 2022, Mistr České republiky ve dvouhře v kategorii U19 v letech 2022 a 2021. Dominik hraje za SK badminton Přerov, trénuje však v Plzni, dokončuje sportovní a podnikatelskou střední školu v Plzni a rád by pokračoval na pedagogické vysoké škole, v oboru tělocvik.

Kodex sportovního klubu

Petra: Tento bod náš trenér dodržuje, každé ráno se nás ptá, jak se cítíme, a když nás něco bolí, vždy tomu tréninky přizpůsobí. Taky se někdy ptá po tréninku, jak bychom zhodnotili naši únavu na škále od 1-10 (1- že se cítíme úplně v pohodě a 10- že „umíráme“) a podle toho máme další trénink lehčí nebo těžší.

Dominik: Pro trenéra je tahle věc nejdůležitější. Ptá se každé ráno, jak se cítíme, co nás bolí, aby podle toho mohl nastavit trénink.

Petra: Trenér si vždycky najde čas na každého z nás a myslím si, že jsme si všichni rovni. Snaží se nám vždycky pomoct jak skupinově, tak i individuálně.

Dominik: Myslím si, že v tomhle je trenér ohleduplný. Rozdíl je jen v obsahu komunikace ve vztahu k rozdílné úrovni dovedností.

Petra: Trenér mi vždy říká, že je jedno, jestli vyhrajeme nebo prohrajeme, ale musíme ze sebe vydat svoje maximum. Je vždycky rád, když hrajeme a děláme v zápasech věci, na kterých jsme pracovali. Takže vítězství pro něho není nejdůležitější, je to spíše taková třešnička na dortu.

Dominik: Pro trenéra je velká radost, když na sobě pracujeme každý trénink a směřujeme výkon k velkému úspěchu. Nejdůležitější je postup a kvalita tréninku.

Petra: Myslím si, že tohle dodržujeme všichni.

Dominik: Ano, trenér se chová fair play!

Petra: Za mě je náš trenér nejvzdělanější člověk, kterého znám. Podle mě se každý den vzdělává, čte různé knížky, rozebírá různá videa našich zápasů, ale i zápasů světových hráčů.

Dominik: Trenér má velké zkušenosti, hodně o badmintonu ví a snaží se nás opravdu vést jako největší profesionály a naučit se tak chovat.

Petra: S trenérem se nebojím otevřeně komunikovat. Například když trenér vytvoří plán na půl roku dopředu (na jaké turnaje pojedeme, jaké tréninky budeme mít), tak se nás vždycky ptá, jak to cítíme my, jestli se nám tam chce a komunikuje s rodiči. Máme taky na sítích skupinu, kde všichni společně s rodiči reagujeme na zprávy a probíráme tam různé věci týkající se nejen badmintonu.

Dominik: Trenér je v tomto taky dobrý. Pokud vidí nějaký problém mezi hráči, tak to řekne otevřeně a poté si třeba vyslechne každého zvlášť, ale není to tak, že by říkal něco za zády toho druhého. Přímo to potom společně probereme.

Petra: Něco jsem už zmínila v bodu číslo 6. Trenér s rodiči vyhodnocuje jednotlivé turnaje, tréninky, takže spolu aktivně komunikují a snaží se pro nás udělat první poslední a zajistit, abychom se stále vyvíjeli. Rozhodně nás i povzbuzují.

Dominik: Náš trenér rád spolupracuje s našimi rodiči. Říká jim, jak se posouváme, jestli se zlepšujeme, zhodnotí pro ně zápas tak, jak to viděl on.

Petra: Myslím si, že tenhle bod je pro nás dost jasný a nevyskytuje se to u nás ve skupině. Všichni si vážíme ostatních členů skupiny.

Dominik: K téhle otázce nic nemám.

Petra: Všichni spolu vzájemně spolupracujeme a když se někomu něco nezdá nebo se někdo cítí nejistě, tak se mu snažíme pomoct. Například, když se nějaký cizí hráč trenéra zeptá, zda by s námi mohl pár dní potrénovat, trenér se nás zeptá, jestli je to za nás OK, protože chce, abychom se cítili dobře a bezpečně. A taky se nás ptají rodiče i trenér, jestli nám takhle vyhovují ty tréninky, prostředí a kdybychom měli nějaký problém, tak jim to máme hned napsat, aby se to kdyžtak vyřešilo co nejdříve.

Dominik: Trenér se snaží pro nás udělat to nejlepší v rámci nejen tréninkových věcí, ale i všech ostatních.