Sportovní psycholog Martin Macháček: zamyšlení na téma sportovních cílů

Určitě jste už někdy slyšeli, že každý správný sportovec by měl být cílevědomý. Ano, stanovení správných sportovních cílů je klíčovým krokem na cestě k úspěchu. Jasně definovaný cíl vám umožní směřovat trénink a energii správným směrem.

Důležité je stanovit si cíle realistické, konkrétní a měřitelné. Nezapomínejte ani na stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů, které na sebe logicky navazují. Správné cíle vás nejen motivují, ale také dávají směr vašemu sportovnímu růstu.

Koho se sportovní cíle týkají?

Všech sportovců, ne pouze těch vrcholových. Cílevědomý může být i amatér chodící si zaběhat dvakrát týdně po práci. I on může mít svůj cíl, byť by to byl „jen“ dobrý pocit z běhu.

Cíle mladých sportovců

Když se zeptáte mladého sportovce, co je jeho cílem, okamžitě vypálí odpověď typu: Vyhrát olympiádu. Dostat se na mistrovství světa. Zahrát si za národní tým. Daný sport mít v dospělosti jako zaměstnání.

Super, řeknete si. Pak se zeptáte na cíl trochu jinak. Zeptáte se na cíl následujícího tréninku, nebo zápasu. Najednou můžete vidět v očích sportovců nechápavé pohledy. Vždyť přece jdou na trénink, ne? Ok, trénink, a co budete trénovat? „Fotbal, atletiku, gymnastiku, stolní tenis,…“, odpoví.

Kouzlo drobných cílů

Neberme sportovcům jejich velké (a dlouhodobé) cíle, naopak – ukazují jim směr, motivují je, jsou tou pomyslnou hnací silou v jejich úsilí. Mnohem efektivnější je ale „zazoomovat“ jejich pozornost na jeden jediný trénink, který je čeká. Na jeden jediný tréninkový den, který je před nimi.

• Atlet si může jako cíl ve svém tréninku stanovit nácvik startu, správné techniky běhu, rozvoj vytrvalosti.
• Hráč hokeje může absolvovat týmový trénink a ve volné desetiminutovce na konci tréninku zlepšovat svoji techniku ovládání puku, přihrávky, zakončení.
• Gymnastka si jako cíl pro následující trénink může zvolit lepší stabilitu, větší dynamiku, sílu středu těla.

Každý sport přináší nepřeberné množství dílčích věcí (složek výkonu), na kterých lze v tréninku pracovat a rozvíjet je. Můžete namítnout, že výhodu mohou mít individuální sportovci, kteří neabsolvují týmové tréninky, které nastavuje trenér pro celý tým. Ovšem ruku na srdce, i v týmovém tréninku si mohou hledat „svoje“ věci, které chtějí rozvíjet, posouvat atd. „Kouzlo“ nastavení drobných cílů je jednoduché. S oblibou sportovcům dodávám – jednoduché na pochopení, avšak o něco těžší na aplikaci. Konkrétně to sportovci přinese jasný návod, jaké cviky/cvičení do tréninku zařadit, na co si dávat pozor při různém nácviku, jakou dovednost drilovat násobně více než dovednost jinou, na jaké aspekty svého výkonu žádat zpětnou vazbu od trenéra atp. Vše s jediným záměrem – svůj čas tréninku využít co nejefektivněji k rozvoji svých dovedností potřebných pro daný sport. Jednoduše, být ve svém sportu co nejlepší. Upřímně, jaký sportovec by toto nechtěl.

Možná si říkáte, že tento přístup vytváří zbytečný tlak na výkon? Ano i ne! Drobné cíle si mohou stanovovat i amatéři a tzv. hobíci, kteří mají sportovní aktivitu „jen“ jako relax. I oni si rádi stanovují počet kilometrů, které chtějí uběhnout, svalové partie, které si chtějí ve fitku posílit, nebo že si ve fotbálku s kolegy z práce chtějí stoupnout do útoku a dávat góly.

Ok, jak tedy na to?

Ať jste vrcholový nebo amatérský sportovec, zkuste dvě minuty věnovat upřímné odpovědi na některou z těchto otázek:

• Proč na dnešní trénink jdu?
• Co bych se chtěl naučit? Jaký je můj cíl pro dnešní trénink?
• Z jaké dovednosti chci udělat svou největší přednost?
• Co je moje největší „brzda“ v dalším výkonnostním posunu?

Vaši hlavu tím správně naladíte pro samotný trénink/závod/zápas. Pocit na konci tréninku vám potvrdí, že „setting goals matters“.