Trenér florbalu Štěpán Lhoťan dětem připomíná, že jeden bez druhého si florbal nezahrají

Jmenuji se Štěpán Lhoťan a pohyb je pro mě každodenní radost – zkrátka životní styl. Se sportem jsem začal už v útlém dětství. V létě jsem hrával fotbal, v zimě hokej. Později jsem fotbal vyměnil za házenou, ale hokej zůstal součástí každé zimy. Takto to fungovalo přibližně do mých 21 let. Pak jsem objevil kouzlo florbalu – a u toho už zůstal.

Není však důležité, kolik sportů jsem vystřídal, ale to, že šlo o pohybově pestré a různorodé aktivity. Dnes to vnímám jako obrovskou výhodu. Pomáhalo mi to nejen jako hráči, ale pomáhá i nyní v roli trenéra. Základem je totiž pohybová všestrannost – čím pevnější jsou základy, tím stabilnější je celá pohybová „pyramida“ a tím menší riziko, že se sesype.

V současnosti působím v několika projektech, jejichž cílem je rozhýbat co nejvíce dětí po celé republice, od těch nejmenších až po dospívající. Projekt Lokomoce se zaměřuje na děti v mateřských školách a jejich učitelky. V programu Trenéři ve škole se věnujeme žákům 1. stupně základních škol, kdy trénujeme v tandemu s pedagogy a společně tvoříme zábavné, pestré hodiny tělesné výchovy. U nás na Krnovsku běží i další aktivity – například Otevřená sportoviště (pro děti z 2. stupně ZŠ), Dětství v pohybu (zaměřené na sportovní družiny) nebo celý zastřešující spolek Trenéři na Krnovsku, který organizuje školení a semináře pro pedagogy, rodiče, trenéry i samotné sportovce.

Působím jako šéftrenér ve florbalovém klubu FBC ORCA a zároveň vedu reprezentaci ČR chlapců U17. Díky tomu mám možnost vnímat sportování dětí v celé šíři – od rekreačního po vrcholový sport. Na kodexu sportovního klubu Trénujeme s respektem vám představím náš přístup:

1. Kompenzace jednostranné zátěže

Při jednostranné zátěži, jakou florbal bezesporu je, je zásadní dbát na kompenzační cvičení. To může mít podobu protahovacích cviků nebo zařazování dalších sportů a her do tréninkových jednotek – což v našem klubu pravidelně děláme. Díky tomu podporujeme pohybovou všestrannost a snižujeme riziko přetížení. Všestrannost je pevnou součástí našich tréninkových přístupů.

2. Rovnost a individualita

V našem klubu jsou si všichni rovni – bez rozdílu. Přestože je florbal týmový sport, na každého člena týmu pohlížíme jako na individualitu. Každý má prostor vyjádřit se a projevit. Sport nás všechny spojuje. Dětem neustále připomínáme, že jeden bez druhého by si ani florbal nezahrály.

3. Vítězství není jen o skóre

Vítězství má pro každého jiný význam – a tak je to správně. I my na to nahlížíme podobně. Sledujeme především vývoj hráče a jeho individuální pokrok, ne pouze výsledky na tabuli. Samozřejmě chceme, aby naši hráči vítězili, ale cílem je, aby si každé vítězství sami vybojovali a prožili ho. Trénujeme třikrát týdně i proto, aby děti mohly zároveň navštěvovat jiné kroužky – to považujeme za další vítězství. Díky tomu podporujeme jejich komplexní rozvoj a přispíváme k tomu, aby z nich vyrostli nejen sportovci, ale i lepší lidé.

4. Fair play jako základní hodnota

Fair play patří mezi základní pilíře naší klubové kultury. Učíme děti, že bez spolupráce si florbal nezahrají – ať už na tréninku nebo v zápase. Děti si na tréninku zkoušejí i roli rozhodčího – pískají si navzájem tréninkové zápasy. Díky tomu se učí pravidlům, respektu i zodpovědnosti.

5. Vzdělávání trenérů a výchova nových

Naši trenéři se neustále vzdělávají a předávají si zkušenosti. Každoročně pořádáme třídenní trenérské soustředění, na kterém hodnotíme uplynulou sezónu, nastavujeme tu nadcházející a připomínáme si naši vizi i základní klubové hodnoty. Sdílíme zkušenosti a inspirujeme se navzájem. Důležitou součástí naší filozofie je také výchova vlastních trenérů – a daří se nám to. Mnozí naši odchovanci, kteří klubem prošli od dětství, se dnes stávají asistenty nebo hlavními trenéry. Díky tomu, že vyrostli v našem prostředí, rozumí našemu přístupu a filozofii mnohem lépe.

6. Otevřená komunikace

Od nejmladších kategorií klademe důraz na otevřenou komunikaci – mezi hráči navzájem i mezi hráči a trenéry. Zajímá nás názor dětí, pravidelně sbíráme zpětnou vazbu. Díky tomu se lépe budují vztahy. A co je nejlepší – komunikace funguje oboustranně. Děti se aktivně zajímají o své trenéry, ptají se jich na pocity i na to, co se jim daří nebo nedaří. To vytváří silné, důvěryhodné vztahy.

7. Rodiče jako součást klubu

Rodiče jsou neodmyslitelnou součástí našeho klubu. Zapojují se do různých aktivit – jak v rámci klubu, tak mimo něj. Pravidelně se účastní tréninků, kde si mohou vyzkoušet, co se jejich děti naučily, a zahrát si s nimi jako spoluhráči. Pořádáme i společné akce, florbalové i neflorbalové – například bruslení, drakiády, vánoční turnaje nebo 12hodinový florbalový maraton.

8. Bezpečné a respektující prostředí

Jakékoliv nevhodné chování není a nemůže být v našem klubu akceptováno. Platí u nás jasná pravidla, která chrání důstojnost a bezpečí všech členů. Usilujeme o to, aby se každý cítil v klubu bezpečně, respektovaně a vítaně. Pravidelné podávání ruky napříč kategoriemi při příchodu a odchodu je jednoduchým, ale silným symbolem vzájemného respektu.

9. Bezpečí a sounáležitost

Dbáme na to, aby se každý člen cítil v klubu bezpečně a vnímal, že je jeho součástí. Vytváření bezpečného prostředí je základním kamenem jakýchkoliv zdravých vztahů – a tedy i budování fungujícího klubu.