Trenér juda Lukáš Janiš: Trenér by měl být člověk s velkým Č

Jmenuji se Lukáš Janiš a jsem trenérem juda. Jsem přesvědčen, že být trenérem, v jakémkoli sportu, je velká pocta. Každý trenér má na své svěřence obrovský vliv. Ideální je, když děti vnímají svého trenéra jako člověka s velkým „Č“ – tedy jako osobnost s hodnotami, smyslem pro spravedlnost a fair play, která umí vystupovat jak před dětmi, tak před širší veřejností, dokáže komunikovat a jde příkladem svým chováním.

Když jsem byl sportovec a závodník, nevěnoval jsem tomu příliš pozornosti. S přibývajícím věkem jsem si však stále více začal vážit filozofie juda. Jednou z jejích zásad je, že každý judista by se měl řídit morálním kodexem juda. Mezi základní vlastnosti judisty patří skromnost, respekt, sebeovládání, přátelství, zdvořilost, odvaha, upřímnost a čest. Trenér by měl být vzorem takového chování.

Jako trenér působím od roku 2017. Ve své trenérské kariéře jsem si vyzkoušel trénování různých věkových skupin – od předškolních dětí až po dorostence. Každá skupina má svá specifika a trenér by si měl uvědomovat, jakým způsobem s danou skupinou pracovat. Každé dítě je jedinečné a má svůj osobní styl. To, co funguje u jednoho, nemusí fungovat u druhého. Úkolem trenéra je najít tento „klíč“ a pomoci dítěti v jeho rozvoji.

Jedním z cílů juda je hodit soupeře pomocí dovolených technik na záda. Proto se děti ještě před výukou samotných technik učí, jak správně padat. Správný pád znamená dopadnout tak, aby bylo možné znovu vstát a pokračovat bez zranění. Tato dovednost není důležitá jen v judu – člověk ji využije i v běžném životě, například při lyžování nebo jízdě na kole. Schopnost správně spadnout může v některých situacích dokonce zachránit život.

Velkou výhodou našeho oddílu je rozdělení dětí do skupin podle věkových kategorií. I přesto se může stát, že jsou ve skupině děti s vyšším páskem. Snažíme se, aby starší, zkušenější a silnější pomáhali těm, kteří jsou noví nebo méně zkušení. V judu je nepřijatelné, aby si silnější dovolovali na slabší nebo se jim posmívali – to je v rozporu s morálním kodexem judisty. Krása juda spočívá v tom, že je určeno pro všechny. Díky váhovým a věkovým kategoriím nezáleží na tom, zda je člověk malý, velký, hubený nebo silnější.

Naším oddílovým mottem je „Radost z pohybu“ neboli „Pohyb je zábava“. To podle mého názoru vystihuje podstatu našeho přístupu. Pravděpodobnost, že vychováme vrcholového šampiona, je menší než to, že vychováme člověka s pozitivním vztahem ke sportu. Důležité je, aby si děti pohyb oblíbily a vydržely u něj co nejdéle, i když třeba ne na vrcholové úrovni.

Úcta je v judu jednou z nejdůležitějších hodnot. Judista se uklání při vstupu do tělocvičny, při výběru partnera na cvičení, před i po zápase. V Evropě je také zvykem podat si po zápase ruku. Pravidla jsou nastavena přísně, ale spravedlivě. Na závodech se děti utkávají se soupeři stejné věkové i váhové kategorie, což umožňuje objektivní srovnání jejich schopností. Na trénincích podporujeme týmovost a soudržnost celé skupiny.

Náš oddíl pracuje s dětmi od předškolního věku až po dospělé. Mnoho trenérů je absolventy Univerzity Palackého v Olomouci, a to jak Fakulty tělesné kultury, tak Pedagogické fakulty. V září a v lednu pořádáme interní jednodenní školení, které vedu jako metodik. Pravidelně se také účastníme seminářů pořádaných Českým svazem juda. Ten má zavedený kreditní systém pro obnovu trenérských licencí, což považuji za velmi přínosné. Vzdělávání a nové impulzy jsou důležité nejen pro děti, ale i pro trenéry.

Se svými svěřenci trávíme hodně času a věřím, že cítí, že se na nás mohou obrátit s jakýmkoli problémem. Některé děti mají zpočátku obavy, aby jim jejich otevřenost nebyla později vyčítána. Mohu však říci, že u nás takové chování netolerujeme. Pokud se objeví problém, řešíme ho vždy společně – trenér, svěřenec a rodič.

Bez spolupráce s rodiči by naše činnost nebyla možná. Letos jsme začali pořádat větší turnaj, na kterém nám rodiče pomáhají například zajištěním občerstvení. Díky tomu se trenéři a rozhodčí mohou plně věnovat dětem. Rodiče také zajišťují dopravu na turnaje a soustředění, což nám výrazně usnadňuje práci. Každoročně v červnu pořádáme společnou akci pro děti, rodiče i prarodiče. Je to příležitost setkat se i mimo sportovní prostředí, popovídat si a strávit společně příjemný den plný radosti.

Tuto zásadu považuji za samozřejmost. Jakékoli projevy nevhodného chování jsou nepřijatelné a vždy z nich vyvozujeme důsledky. Judo nemá sloužit k ubližování, ale k ochraně.

Naše děti mají možnost věnovat se judu rekreačně i výkonnostně. Totéž platí i pro trenéry – mohou trénovat ve volném čase nebo se tomu věnovat profesionálně. Líbí se mi heslo jednoho oddílu z Beskyd: „Dobrá atmosféra.“ Tam, kde je dobrá atmosféra, se dobře pracuje – a přicházejí i dobré výsledky.