Ipsos: Každý třetí sportovec zažil psychické násilí nebo nátlak
Přestože 70 % sportovců, kteří se v dětství či mládí více než rok věnovali organizovanému sportu, hodnotí svou zkušenost s organizovaným sportem jako dobrou, řada sportovců se v mladém věku setkává i s množstvím negativních zážitků. Jejich výskyt zmapovala agentura Ipsos. Zadavatelem tohoto, v Česku dosud ojedinělého průzkumu, je nezisková iniciativa Trénujeme s respektem.
Ta také přišla na pomoc mladým sportovcům s řešením: zajistí proškolení certifikovaných ochránců práv sportovců.
Ze skupiny bývalých sportovců, kteří mají s organizovaným sportem dobrou zkušenost (70 %), jich nejvíce pozitivně hodnotí přátele a týmovost (34 %), dále zisk kondice a vytrvalosti (30 %). Z průzkumu Ipsosu také vyplývá, že 52 % lidí ve věku od 18 do 35 let provozovalo v mládežnickém věku sport vrcholově. Sportu se ale nevyhýbají ani negativní jevy, jako psychický nátlak či zanedbávání. Nejvíce znepokojující je zjištění, že každý třetí sportovec se v organizovaném sportu setkal s psychickým násilím. Každý desátý se stal terčem fyzického násilí, v některých případech i sexuálního obtěžování a zneužívání. Děti a mládež přitom patří k těm nejzranitelnějším, proto je potřeba je chránit.
Z průzkumu také vyplynulo, že zhruba polovina těch, kteří zažili psychické či fyzické násilí, svou situaci nikomu neoznámila „V Česku se o této problematice zatím spíše mlčí, s tím souvisí i dosavadní nedostatek relevantních dat. To jsme se rozhodli změnit. Ipsos zpracoval komplexní průzkum, na českém trhu ojedinělý. Věřím, že jeho výsledky přispějí k tomu, že ochrana dětí ve sportu začne být brána vážně,“ vysvětluje Markéta Pluhařová, zakladatelka iniciativy Trénujeme s respektem, která bojuje proti nejrůznějším formám obtěžování a zneužívání v dětském a mládežnickém sportu, vůči kterým není žádné, ani sportovní, prostředí imunní.
Klíčová zjištění
❗️ S psychickým nátlakem se setkal každý třetí sportovec, nejčastěji v rizikovém věku 11 – 13 let.Nejčastěji jde o ponižování (50 %) a kritizování vzhledu, hmotnosti, oblečení a dalších věcí (50 %).
❗️ Každý pátý sportovec má zkušenost se zanedbáváním, 61 % z nich bylo nejméně jednou nuceno k výkonu bez dostatečného tréninku. 41 % z nich bylo přesvědčováno, aby kvůli sportovní akci nešlo do školy.
❗️ S fyzickým násilím, ať už jde o bití a fackování, údery předměty, přetěžování, hrubé zacházení nebo i omezení jídla a tekutin, má zkušenost
11 % bývalých sportovců.
❗️Menší část sportovců se setkala i se sexuálním násilím. Je nutné zdůraznit, že to nikdy nepřichází jako blesk z čistého nebe. Zpravidla mu nejprve předchází právě psychické a fyzické násilí.
Negativní zkušenosti není kam hlásit
❗️45 – 50 % těch, kteří zažili psychické či fyzické násilí, zanedbávání nebo nekontaktní sexuální násilí,svou situaci nikomu neoznámilo.
V současnosti neexistuje v českém sportovním prostředí nezávislá a důvěryhodná instituce, kam by se oběti negativních jevů ve sportu mohly obrátit a najít podporu a ochranu.
V zahraničí je běžné, že bezpečnost sportovců je ošetřena komplexním souborem pravidel, postupů a předpisů – tzv. safeguardingem, který v praxi realizují tzv. Safeguarding Officeři. Tito odborníci vyškolení na problematiku bezpečného sportovního prostředí chrání sportovce i další účastníky sportu před obtěžováním či zneužíváním, edukují, pomáhají nastavovat etické a bezpečnostní standardy a samozřejmě řeší případné problémy. „Česko v tomto směru zatím zaostává. Neevidujeme, že by někdo s adekvátním vzděláním a kvalifikací tyto pozice zastával a aktivně vykonával,“ vysvětluje zakladatelka iniciativy Markéta Pluhařová.
Nezisková iniciativa Trénujeme s respektem se to rozhodla změnit a pomáhá vyškolit první české certifikované obránce práv sportovců. Čtyřem vybraným kandidátům poskytla v letošním školním roce plná stipendia na úhradu studia certifikovaného kurzu Safeguarduing Officera, organizovaného Mezinárodním olympijským výborem.